R.A.F. - LIAZ
Liberecká továrna na automobily byla založena Theodorem von Liebiegem v roce 1907. Firma R.A.F. kupuje automobilovou divizi Linserova podniku a rozjíždí výrobu automobilů v centru Liberce a v Růžodole kupuje pozemky a v roce 1907 začíná stavbu vlastní továrny. Areál se skládal z jednotlivých budov. Přední kancelářská budova kryla mohutnou halu, strojovna a kotelna byla situována mimo hlavní objekt. První automobil pod značkou R.A.F. vyjel z dílny v Barvířské ulici už v roce 1907, linka v Růžodole byla otevřena v roce 1908. V roce 1909 už R.A.F. vyráběl více než deset modelů a počtem vyrobených kusů se v Čechách dostává za mladoboleslavskou firmu Laurin a Klement. V roce 1911 vzniká samostatný podnik R.A.F., který provozuje dílny a opravny. Václav Klement proto jednal o možné fúzi podniků a koncem roku 1911 s jeho návrhem Theodor von Liebieg souhlasí. Vedení automobilky přebírá Václav Klement, protože Liebieg odchází ze správní rady a dál se věnuje jen textilnímu podnikání. Rok 1913 se již nese ve znamení úpadku značky R.A.F. a Laurin a Klement přetahují z Liberce nejperspektivnější linky na výrobu šoupátkových motorů.
V roce 1916 byla výroba definitivně zastavena a továrna byla uzavřena. Areál byl prodán a do prázdných hal se přestěhovala přádelna a továrna na koberce. Z automobilky se stala textilka. Ale v roce 1926 bývalou RAF-ku koupil Christian Linser, který do objektu nastěhoval stroje a vybavení slévárny. V roce 1936 Christian Linser umírá podnik v Růžodolu, který ukončil provoz o dva roky dříve připadá Rudolfu Linserovi. Ten továrnu prodal v roce 1940 firmě W. Krefft z Gevelbergu, V roce 1941 o továrnu žádá německá firma Appelt, která sem instaluje opět výrobu dílů pro automobily. Za války se vyráběly v RAFce díly pro Wehrmacht. Těsně na konci války byla továrna vyrabovaná, přesto se v ní udržela výroba. Nejdříve pod národní správou Appelt a spol. a pak jako slévárna Janka.
V roce 1958 růžodolská továrna, které se díky blízkosti Ostašova začíná říkat "ostašovská slévárna", znovu dostává do područí automobilového průmyslu, tentokrát pod podnik LIAZ. V současnosti je mnohokrát přestavěný areál ve stavu postupné fyzické likvidace a je zde plánována moderní průmyslová zóna.
Zpracovala P. Haidlová